Padlá víra a dvě těla - Vyhlížím kometu (den první)

Vyhlížím kometu

(den první)

~by Alion~


Vyhlížím kometu,
tu jež splní jedno přání,
pohled upřen v temné nebe.

A láska bez křídel,
jež strach do srdce vhání,
mi sebrala i tebe.

*

Draco, Draco, probuď se!
Chci křičet, ale z mých úst vychází
jen pouho pouhý vzdech.

Chci tě hladit po vlasech,
avšak v ústraní mi přichází
jen temná, rudá krev.

*

Šum slabých hlasů,
se snažím zachytit,
ale k uchu mému nedosáhnou.

Vnímám tvojí jemnou krásu,
tu jež bere všechnu něhu.
Naděje se v nitru lámou.

Němě pláču.

*

A já dál a dál,
stojím a vyhlížím,
čekám, bez citu a sám.

Měsíc se mi dávno vysmál,
že sobě ani lásce nevěřím,
ta zlá, proradná!

*

Náhle ji uvidím,
kometa září a padá,
konečně, dočkal jsem se.

A mé srdce jihne,
po těžkém návalu
té jediné emoce.

Jediné přání mám,
Draco, vrať se zpátky,
vrať se k nám.

*

Není to kometa,
znamení zla ozáří trávu,
je ušlapaná a špinavá,
od krve.

Pro mě už je konec světa,
tma ustupuje ránu,
a měsíční zář odvrací tvář,
ode mě.